Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde .

Naučné putování loupežníka Štětky

V dávných dobách třicetileté války byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Dnes je jeho domovem bývalá jeskyně Mordloch, ukrytá daleko od lidí uprostřed stračenských lesů. Kde kdo jej v kraji zná. Chudé a poctivé chrání, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestá. Tento kraj mockrát křížem krážem prochodil. Zná zde každou cestu i pěšinku v mlází.

Špičák

GEOMORFOLIGIE REGIONU ŠTĚTSKO

Krajina regionu Štětsko

Krajina regionu Štětsko je velmi zajímavá. Z úrodného polabského údolí plynule přechází do zvlněné pahorkatiny (tzv. Dokeská pahorkatina) se smíšenými lesy a zelenými úvaly. Geologicky patří celé území do křídového útvaru druhohor a půda je hlinito-jílovitá. Průměrná výška krajiny se pohybuje okolo 320 m nad mořem, nejvyšší výška je u Strachal 353 m. n. m. Díky velmi úrodné půdě bylo tradiční obživou zdejšího obyvatelstva zemědělství, sadařství a pastevectví, k čemuž přibylo před sto padesáti lety velmi výnosné chmelařství. Dodnes je zdejší krajina poseta mnoha poli a políčky zemědělsky obdělávané půdy, do nichž jsou vklíněny malé lesní pozemky.

I když při letmém pohledu od severovýchodu budí Štětí dojem města obklopeného mořem lesů, je jich na Štětsku velmi málo. Listnaté lesíky jsou jen v labské nivě, ve zvlněné pahorkatině na severu. Východě převládají smíšené porosty větších nebo menších zalesněných ploch. Východní část území, spravovaného městem Štětí je součástí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Ta byla vyhlášena r. 1976 k ochraně kvádrových pískovců, jež na Kokořínsku vytvořily hustou síť kaňonovitých údolí.

Geologie regionu Štětsko

Oblast regionu patří k české křídové pánvi a je budována převážně druhohorními mořskými usazeninami. Tvoří je vyzdvižená staroprvohorní kra složená z chloritických fylitů, křemenného keratofyru a zelených břidlic. Třetihorní vyvřeliny se vyskytují jako žilná tělesa nebo jako výplně sopouchů pronikající často křídovými sedimenty. Tvoří je převážně čedičové a znělcové horniny. Ze staršího období čtrtohor se uplatňují především pokryvy a návěje spraší a sprašových hlín. Mladočtvrtohorní náplavy zaujímají jen malé plochy při stálých vodních tocích.

Geologicky spadá velká část regionu Štětsko pod horopisný celek Ralská pahorkatina s podcelkem Dokeská pahorkatina. Nejrozsáhlejším a ústředním okrskem Dokeské pahorkatiny jsou Polomené hory, které patří mezi typické pískovcové pahorkatiny. Ve své západní části přecházejí Polomené hory přes údolí Obrtky a Brocenskou pahorkatinou do jednotvárnější Úštěcké pahorkatiny, která vyplňuje jihozápad popisované oblasti. Polomené hory jsou vymezeny zhruba linií Liběchov, Mšeno, Doksy, Holany, Úštěk, Chcebuz. Dělí se na 7 geologicky odlišných částí (podokrsků), z nichž největší je na jihu ležící Kokořínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Nedvězí (456 m) a k ní ze severu přiléhající Žďárská a Dubská vrchovina. Polomené hory představují typickou pískovcovou pahorkatinu až vrchovinu s mnoha geomorfologickými zajímavostmi.

Jednou ze zajímavostí je čedičový kopec Špičák (281 metrů). Vyhaslá sopka s jasně zřetelným kráterem, ve kterém je ještě dnes možnost naleznout zvětralé čedičové kuličky. Zároveň tato vyvýšenina může „posloužit“ jako vynikající vyhlídka. Z jejího vrcholu je výborný výhled na město Štětí i na krajinu a kopce Českého středohoří.

Prapředek latimerie

Jedním z nejznámějších a současně nejpozoruhodnějších mořských živočichů je lalokoploutvá ryba - latimerie (Latimeria chalumnae). Podivná symetrická ocasní ploutev a masité končetiny byly prvním znakem, který zaujal i rybáře. To však ještě nevěděli o jejích dalších, neméně významných anatomických zvláštnostech, kterými se liší od většiny jiných ryb. Lalokoploutvé ryby však byly velmi hojné již v mořích devonských a křídových.

Macropoma žijící v českém křídovém moři se latimerii velmi podobala, i když nedorůstala takových rozměrů. Z dob ruční těžby opuk pochází poměrně velké množství nálezů, které jsou uchovávány ve sbírkách paleontologického oddělení Národního muzea. Jeden z nálezů spadá i do oblasti regionu Štětsko.

Plánovač trasy

Start trasy
Cíl trasy

MAPA - Špičák