Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde .

Naučné putování loupežníka Štětky

V dávných dobách třicetileté války byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Dnes je jeho domovem bývalá jeskyně Mordloch, ukrytá daleko od lidí uprostřed stračenských lesů. Kde kdo jej v kraji zná. Chudé a poctivé chrání, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestá. Tento kraj mockrát křížem krážem prochodil. Zná zde každou cestu i pěšinku v mlází.

Snědovice

HISTORICKÉ RODY V REGIONU ŠTĚTSKO

Vlkové z Kvítkova

Ve druhé polovině 15. stol. si začala ve zdejší krajině v údolí Obrtky budovat svou majetkovou základnu vladycká rodina Vlkove z Kvitkova. Snědovice se dostaly do držení rytířského rodu Vlků z Kvítkova ve druhé polovině 15. stol. a ti zde potom úspěšně hospodařili téměř 200 let.

Rod Clary

Johann Clary získal r. 1675 státní příslušnost v českém království a r. 1694 byl povýšen do hraběcího stavu. Místo zchátralé renesanční tvrze nechal ve Snědovicích postavit nový barokní zámek, dokončený kolem r. 1680. Po smrti ho jeho syn nechal pohřbít do hrobky vedle vchodu do kostela ve Chcebuzi. Jeho syn a dědic Jan Vratislav Dezider, hrabě Clary, c. k. plukovník Wallisského pěšího regimentu vešel ve známost pro svoji tragickou smrt, neboť ho r. 1720 zastřelili jeho služebníci a poddaní. Na připomínku této události stojí v místě jeho zabití nad vesnicí Stračí tzv. Hraběcí kaple.

Kaplířové ze Sulevic

Český šlechtický rod, původně vladycký, doložený od první poloviny 14. století. Vlastnili statky v severozápadních Čechách (Libochovany, Sulejovice, Tuchořice). Kašpar Kaplíř ze Sulevic se účastnil stavovského povstání. Jeho vnuk Zdeněk Kašpar byl císařským generálem, roku 1676 povýšen do hraběcího stavu, a v roce 1683 řídil obranu Vídně při tureckém obléhání. Rod vymřel na konci 17. století

Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka

Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka byl český šlechtic a spisovatel. Podporoval katolickou církev, což mu vyneslo titul karlštejnského purkrabího a českého královského místodržícího. V roce 1618 byl spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic vyhozen z Pražského hradu při druhé pražské defenestraci. Do roku 1621 pobýval v Pasově a poté se navrátil zpět do Českého království, od tohoto roku smí také používat titul říšského hraběte. Byl odpůrce poněmčování Českých zemí během třicetileté války. Na konci svého života sepsal knihu pamětí Historické spisování, čítající čtrnáct svazků.

Pětipeští z Chýš a Egerberka

Stará česká vladycká rodina, která pocházela ze tří míst v severních Čechách. Václav Šťastný Pětipeský patřil během stavovského povstání mezi direktory, v roce 1620 jej odsoudil k smrti, trestu mu později změnil na doživotní žalář a ztrátu veškerého majetku. Porážka na Bílé hoře i třicetiletá válka rod těžce zasáhly, posledním mužským potomek rodu zemřel v roce 1661.

Černínové z Chudenic

Černínové z Chudenic patří mezi nejvýznamnější a nejstarší české rody. Předchůdcem všech Černínů se stal zakladatel nedrahovické větve, hejtman vltavského kraje Jan, jenž zplodil pět synů a tři dcery. Nejstarší syn, Diviš, se stal hejtmanem Pražského hradu, jako katolík se přidal ke stavům a skončil na popravišti. Humprecht stál také na straně stavů, avšak později přešel na stranu vítězů. Heřman se účastnil s přítelem Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic cesty do Palestiny a k tureckému sultánovi. Roku 1620 se hlásil k vítězům a stal se staroměstským císařským hejtmanem. Roku 1627 obdrželi bratři Heřman a Humprecht říšské i české hraběcí tituly

Čejkové z Olbramovic

Čejkové z Olbramovic jsou vladycká rodina, která se v 16. století rozvětvila do mnoha linií. Rod vlastnil Osek, Losiny. Držitel panství Rataje, Jan Čejka, se během stavovského povstání přestěhoval na Moravu, kde se stal direktorem. Po porážce roku 1620 byl uvržen do vězení na Špilberku, odsouzen k trestu smrti, který se po přímluvě přátel změnil na doživotí a později jej zrušili úplně.

Plánovač trasy

Start trasy
Cíl trasy

MAPA - Snědovice