Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde .

Naučné putování loupežníka Štětky

V dávných dobách třicetileté války byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Dnes je jeho domovem bývalá jeskyně Mordloch, ukrytá daleko od lidí uprostřed stračenských lesů. Kde kdo jej v kraji zná. Chudé a poctivé chrání, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestá. Tento kraj mockrát křížem krážem prochodil. Zná zde každou cestu i pěšinku v mlází.

Mordloch

ŠTĚTÍ V DOBĚ TŘICETILETÉ VÁLKY

Obyvatelstvo

Složení obyvatel bylo do doby třicetileté války ze dvou třetin české. Po bitvě na Bílé Hoře však nastalo silné poněmčování. Do městečka byli stěhováni němci z Úštěka. Ještě počátkem války je však valná většina jmen česká, ale již kolem roku 1625 je mnoho jmen, uváděných v záznamech, německých.

Městečko

Městečko Štětí náleželo tehdy k panství mělnickému a jeho majiteli bývali držitelé mělnického zástavního panství. Rozlohou zabíralo barokní Štětí prostor, který by dal vymezit ulicí Dlouhá, autobusovým nádražím, nábřežím Labe a Penny marketem. V podstatě kopírovalo svojí středověkou předlohu. V 17. století se městečko skládalo ze 72 domů, z toho dvou šlechtických a hospodářského dvora patřícímu obci. Centrem veškerého dění bývalo náměstí.

Městská práva

I přesto, že městečko Štětí nebylo nikterak zvlášť významné, mělo poměrně velká městská práva. Většinu práv si město vymohlo (získalo a znovu potvrdilo) na císaři Rudolfu II. roku 1609. Kromě práva trhového mělo městečko právo soudu i právo hrdelní, před radnicí stával pranýř s šibenicí. Na tzv. Šibeničním vrchu při cestě ze Štětí do Čakovic stávala šibenice, která se v dobách pozdějších stávala častou příčinou sporu jak s vrchností, tak s městem Mělníkem. Kati se najímali buď v Roudnici nad Labem, nebo Mělníce.

Řemesla a obchod

Co se týká řemesla a obchodu, bylo Štětí v 17. století převážně hospodářské. Město vlastnilo poměrně velké množství zemědělské půdy a pro zemědělství byla příznivá i poloha města v úrodném labském údolí. Na okolních polích se pěstovalo žito, ječmen, pšenice a luštěniny, na svazích nad městem se nacházely vinice, které však zanikly v období třicetileté války. Řemeslníci, se jako v kterémkoliv jiném městě, sdružováni do cechů. Z řemesel uváděných ve Štětí lze jmenovat ševce, krejčí, tkalce, pekaře, pokrývače, kováře nebo bednáře.

Farní kostel

Kostel, který ve Štětí původně stával, neznáme. Víme jen, že 11. listopadu 1620 byl tak, jako celé město, zcela vypleněn protestantskými žoldáky (za třicetileté války ještě několikráte), a proto byl dlouhou dobu bez řádného duchovního. Jeho obnovu započal až r. 1626 pan hrabě Vilém Slavata. Tento „slavatovský“ kostel, který nahradil kostel původní, byl menší než kostel současný. U kostela stávala fara, ve které se nacházela farní škola a hřbitov, který byl zrušen roku 1788 a přestěhován do prostor dnešních Bezručových sadů. Zvony měl kostel původně čtyři.

Válečná léta

Pražskou defenestrací 23. května 1618 začalo české stavovské povstání a tím vlastně i třicetiletá válka. Hned na počátku povstání roku 1618 bylo mělnické panství, a tím i městečko Štětí, dáno v zástavu rytíři Václavu Felixi Šťastnému Pětipeskému z Chyš, Bosyně, Obříství a Edenberga. Ten byl po potlačení povstání zbaven všeho majetku a odsouzen na doživotí. Bitva na Bílé Hoře (8. 11. 1620) ukončila české stavovské povstání a nastala doba pomsty a konfiskací. Vítězné ligistické vojsko se účastníkům povstání krutě mstilo a nemilosrdně drancovalo jejich statky. Již třetí den po bitvě (11. 11. 1620) přitáhlo od Mělníka přes Liběchov vojsko katolické ligy a město bylo zle vypleněno. V lednu roku 1621 nařídil gen. Hrabě Karel z Lichtenštejna rytmistrovi, který velel posádce ve Štětí, aby na zbytek zimy přesídlil do Litoměřic. Městu se pobělohorské konfiskace a perzekuce na obyvatelstvu města celkem vyhnuly, nebo se o nich nedochovaly záznamy. Ze Štětí známe pouze dva případy.

Roku 1623 bylo mělnické panství a s ním i městečko Štětí zastaveno za vysokou významnému členu katolické šlechty, místodržícímu hraběti Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka, pánu na Telči, Nové Bystřici a na Mělníce. V lednu téhož roku dostal mělnický rychtář Prušek, od hr. Lichtenštejna příkaz, aby ve městě Mělníce usadil další praporec císařského vojska pod velením kapitána Taxise. Dle rozkazu se měl Taxis odebrat s vojskem do Štětí. Otázkou je, zda tam opravdu byl, protože již v březnu byl zpátky v Mělníce.

Tažení vojenských oddílů, vydírání a drancování město velice poškodilo. Ve staré pozemkové knize nalezneme záznamy o stavu města v tomto období. Některé usedlosti úplně zpustly nebo vyhořely, jiné byly vydrancovány a neobyvatelné.

Roku 1631 došlo ke vpádu saských vojsk pod velením Johanna Georga Armina do Čech. Město bylo vydrancováno a popleněno, vojáci vypáčili městskou pokladnu a ukradli sirotčí peníze. Další vojenské vpády přišli v rozmezí let 1634 – 43. Díky poloze města na strategicky důležité cestě z Prahy na sever trpělo město častými průchody vojsk obou válčících stran. V roce 1636 město navíc postihla mimořádně velká povodeň, která ho zle poznamenala. Léta 1645 – 48 byla ve znamení neustálých švédských ofenziv a císařských protiofenziv. Valná většina švédských vpádů do Čech směřovala ze severu přes Ústí nad Labem, Litoměřice, Mělník a tím pádem i přes Štětí dále do vnitrozemí. Třicetiletá válka oficiálně skončila tzv. „Vestfálským mírem“ uzavřeným v městech Münsteru a Osnabrücku 24. října 1648.

Plánovač trasy

Start trasy
Cíl trasy

MAPA - Mordloch