Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde .

Home   >   PODŘIPSKO   >   Štětí, nad papírnou

Štětí, nad papírnou

PRŮMYSL V REGIONU ŠTĚTSKO

Informace

Cukrovar

Cukrovar byl uveden do provozu dne 13. ledna 1871. Roku 1887 došlo k faktické privatizaci cukrovaru. Noví majitelé modernizovali technologické zařízení a postavili vlečku ze stanice Štětí do cukrovaru. V meziválečném období cukrovar trvale zaměstnával kolem 40 pracovníků. Po roce 1939 nacisté odňali cukrovar rodinám židovských společníků, arizovali jej. Zpracování cukrové řepy zde však běželo dál přes druhou světovou válku až do r. 1948, kdy se po 77 letech výroba zastavila. Areál cukrovaru pak obdržela papírna v České Kamenici a ta jej začala roku 1949 přestavovat na lepenkárnu. Následným provozovatelem lepenkárny se stal nejdříve národní podnik PAPÍRNY ŠTĚTÍ, ustavený 30. června 1949.

Koželužna – továrna na usně

Dům čp. 113 na břehu Labe vybudovala německo-židovská firma Rudolf Heller a syn v r. 1920. Výrobní objekt a přilehlý areál domů čp. 115, 116 a 117 sloužily jak výrobě usní tak i ubytování zaměstnanců. Ve dvoře stála kotelna s vysokým komínem, studna a koželužské nádrže, v halách se zpracovávaly a rozvěšovaly dobytčí kůže. Před koncem války v dubnu 1945, při náletu spojeneckých letadel na hněvickou rafinerii benzinu, spadlo několik bomb také do Labe před koželužnou a tlaková vlna rozbila všechna okna nejen v koželužně, ale i v blízkých domech. Po druhé světové válce znárodněný podnik neprosperoval, takže výroba skončila r. 1949. V r. 1950 objekt obdržel do vínku právě založený národní podnik Papírny Štětí. Pro ubytovací potřeby papírny byla do r. 1953 přestavěna na obytný dům s 20 bytovými jednotkami.

Papírna

Život města a jeho okolí je již půl století nerozlučně spojen se zdejší papírnou a proto by také šlo rozdělit dějiny Štětí do dvou časově nesymetrických kapitol: „před papírnou a po papírně.” Myšlenka na vybudování papírenského kombinátu ve zdejší lokalitě vznikla hned v roce 1946. Úvahy vyvrcholily vyhláškou tehdejšího ministerstva průmyslu ze dne 30. června 1949, která založila národní podnik Papírny Štětí. Papírny Štětí se v prvních letech pustily do přestavby cukrovaru na dnes již neexistující lepenkárnu. K ponechaným cukrovarským objektům se přistavěla železobetonová hala lepenkárny. Šedá strojní lepenka se zde potom vyráběla nepřetržitě až do 31. 3. 1998

Nový závod - SEPAP

Od konce roku 1952 započala realizace rozsáhlého programu výstavby tzv. „Nového závodu“. Tehdy vzniklo na „zelené louce“ vedle pozemku bývalého cukrovaru dosavadní jádro kombinátu: dřevosklad, celulózka, papírna, pytlárna, vodárna, odparka a kaustifikace, energetika a údržbářské dílny. K tomu náležela samozřejmě také administrativní budova, laboratoře, zdravotní středisko, jídelna a garáže, vnitrozávodní komunikace a vlečky a předzávodní prostor s parkovištěm. Pouze napojení vlečky na železnici ve stanici Štětí zůstalo ještě několik let v té podobě, jak je kolem roku 1889 postavili majitelé bývalého cukrovaru. Původní název podniku byl dne 15. 3. 1958 změněn na národní podnik SEVEROČESKÉ PAPÍRNY (SEPAP n. p.) ŠTĚTÍ. V roce 1957 jsou odzkoušeny první automatické linky na výrobu papírových pytlů. Od roku 1960 výstavba v areálu papírny pokračovala budováním souboru papírenského stroje na výrobu novinového papíru, zvaného ROTOSTROJ. Rotační papír ze Štětí byl po dobu 26 let, až do roku 1989, téměř monopolní surovinou pro novinové tiskárny v Čechách a na Moravě.

Štětí II

V letech 1967–197 probíhala výstavba nazývaná ŠTĚTÍ II. Tato miliardová investice soustřeďovala na tehdejší dobu úctyhodné kapacity. V té době stavaři doslova překopali nejen areál papírny, ale i značnou část města. Od té doby je téměř celé Štětí vytápěno a zásobováno teplou užitkovou vodou z centrálního tepelného zdroje v papírně. V areálu papírny byl vybudován také provoz GRAFICKÉ PAPÍRY, v němž se produkují především ceninové papíry. Souběžně se realizovalo nové zavlečkování papírny po novém mostě přes Labe napojením na levobřežní železnici u hněvického nádraží. Velký zlom ve vývoji papírny a v jejím organizačním členění nastal po roce 1989 a v následujících dvaceti letech, které pro celý stát představovalo období transformace ekonomiky a přizpůsobování se podmínkám tržního hospodářství. Již před listopadovou změnou politického režimu se statut papírny změnil 1. července 1989 z národního podniku na „státní podnik“ a posléze 1. května 1992 na akciová společnost Sepap.

Vlastníci papíren ve Štětí

Další změny pro Sepap nastaly od roku 1995, když do papírny pronikla švédská společnost ASSI DOMÄN. Strategický zájem nové firmy se ve Štětí soustřeďoval pouze na výrobu obalových pytlů a ekologicky nezávadné buničiny, bělené bez účasti chloru.

Roku 2000 se majitelem papírny stala nadnárodní rakouská firma Frantschach pulp & paper, a.s., která ji koupila od švédské firmy Assi Domän za cca 20 miliard Kč. Nastalo období významné restrukturalizace celé společnosti, která se nyní orientuje místo původního značně rozsáhlého výrobního programu pouze na čtyři hlavní produkty: Buničina – pytlový papír – linery (krycí vrstva pro vlnité lepenky) – MG papír (balicí papír).

Dne 16. 10. 2003 byl štětský kombinát přejmenován na jméno skutečného vlastníka MONDI PACKAGING ŠTĚTÍ a.s. Na jaře r. 2008 zastavila norská firma Norske Skog Štětí a.s. po 47 letech výrobu novinového papíru.

Nyní pracuje ve štětské papírně něco přes 600 zaměstnanců z předlistopadových 3000. Příznivé hospodářské výsledky však řadí již mnoho let zdejší závod mezi 100 nejúspěšnějších podniků v České republice.

Plánovač trasy

Start trasy
Cíl trasy

MAPA - Štětí, nad papírnou