Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde .

Home   >   LITOMĚŘICKO   >   Ploskovice

Ploskovice

Obec Ploskovice leží na jižním okraji Třebušínské kotliny, asi 5,5 km severovýchodně od Litoměřic. První zmínka o Ploskovicích je v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057.

Informace

Určitou dobu vlastnil ves Hroznata, pozdější zakladatel tepelského kláštera, který ji mezi lety 1174 – 1188 postupně daroval řádu johanitů; ti si pak v Ploskovicích postavili řádovou komendu, která zde byla až do husitských válek. Roku 1436 zapsal král Zikmund ploskovické zboží Jakoubkovi z Vřesovic, který je někdy před rokem 1440 směnil s Rydkéřem z Polenska za hrad Kyšperk na Teplicku. Ve druhé polovině 15. století Ploskovice držel v zástavě Adam z Drahonic, který vyhlásil nové roboty; ty vyústily roku 1496 k povstání, které skončilo úspěšným útokem poddaných na tvrz a následným převzetím panství Daliborem z Kozojed. Jako trest za tento čin byly Ploskovice roku 1497 obsazeny litoměřickou brannou hotovostí a Dalibor z Kozojed byl deportován do Prahy, kde byl také roku 1498 popraven. V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali, v století následujícím byla ves několikrát vypálena. Velkým okamžikem v dějinách obce bylo vybudování nového zámku princeznou Annou Marií Františkou Toskánskou v letech 1720 – 1725. Vrcholně barokní panské sídlo náleží k významným kulturním památkám, a to nejen v lokálním rámci.

Zámek

Mezi lety 1174 - 1188 získali Ploskovice johanité, kteří si zde postavili řádovou komendu. Roku 1421, když blízké okolí opanoval Jan Žižka, johanité Ploskovice opustili. Po husitských válkách se bývalá komenda dostala do světských rukou a byla zřejmě dále využívána jako tvrz. Zásadní zlom v historii místního panského sídla nastal mezi lety 1720 - 1725, kdy princezna Anna Marie Františka Toskánská nechala v Ploskovicích vybudovat nový barokní zámek. Kdo byl architektem extrémně drahé stavby, není jisté: někteří badatelé se kloní k pražskému staviteli Václavu Špačkovi, jiní považují za zásadní stavební zásahy projektované Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem či dokonce Octaviem Broggiem. V roce 1805 přechází panství do soukromého majetku toskánské větve Habsburků a od roku 1849 se zámek stává letním sídlem odstoupivšího rakouského císaře Ferdinanda I., po jehož smrti se zámku ujímá císař František Josef I. V roce 1918, po vyhlášení československého státu, zde bylo zřízeno letní sídlo ministerstva zahraničních věcí. Zajímavou, avšak poněkud temnou roli hrál zámek za okupace - byla sem umístěna škola pro mladé nacisty, tzv. Napola. Od roku 1952 je zámek ve správě státu. Otázka podoby, ba i polohy středověké komendy - tvrze nebyla dosud uspokojivě zodpovězena. Terénní konfigurace způsobuje, že při pohledu od severu se současný zámek jeví jako dvoupatrový a z jihu jako třípatrový. Jižní přízemí vyplňují umělé vodní jeskyně, tzv. grotty. Ze zámku vybíhají arkádové galerie ve tvaru račích klepet, které jsou zakončeny bývalými správními budovami. Zámek obklopuje romantický park o rozloze 9 ha.

Plánovač trasy

Start trasy
Cíl trasy

MAPA - Ploskovice