Tyto stránky používají cookies. Tím, že na stránkách setrváte, souhlasíte s jejich používáním. Více zjistíte zde .

Litoměřické tematické trasy

Litoměřice - malebné historické město v srdci Českého středohoří. 3 tematické prohlídkové trasy, které Vám představí to "nej" z Litoměřic. Všechny trasy se dají absolvovat také s průvodcem.

Trasa 1., část 1.

Kdo se to na nás díva?

Litoměřice se mohou pyšnit řadou soch od slavných autorů, stejně jako pamětných desek. Vydejme se společně na procházku, v průběhu které se seznámíme s těmi nejvýznamnějšími. Uprostřed Mírového náměstí se nachází morový sloup. Barokní sousoší bylo v letech 1681 – 1683 postaveno Giuliem Broggiem, kameníkem A. Waldem a sochařem A. Kitzingerem na paměť morové epidemie v r. 1680. Na sloupu se tyčí socha Panny Marie, na nárožích sochy sv. Rocha, patrona moru, který na své pouti do Říma pečoval o nemocné a sám se při tom nakazil, sv. Bartoloměje - apoštola, kterému byla za živa stažena kůže a teprve poté byl sťat. Následně se stal patronem všech, kdo pracují s kůží. Dále zde vidíme sv. Šebestiána, mučedníka z počátku 4. století, který jako římský důstojník pomáhal křesťanům ve vězení, za což byl přivázán ke stromu a vojáci do něho stříleli šípy jako do terče. Posledním světcem je sv. František Xaverský, který působil jako misionář v Indii. Originály soch jsou umístěny v bývalém jezuitském kostele. Nedaleko morového sloupu vidíme dvě barokní kašny, které dodávají Mírovému náměstí na půvabu. Horní byla postavena r. 1715 na místě původní dřevěné kašny z r. 1541. Kašnu zdobí čtyři chrliče v podobě ryb. Na jejich vztyčených ocasních ploutvích leží kruhová mušle s vodotryskem. Dolní kamenná kašna byla zničena ve třicetileté válce. V polovině 19. století zde nechalo město postavit kopii horní kašny. Na domě na Mírovém náměstí č. 25, vedle knihovny K. H. Máchy, najdeme bustu českého komika Felixe Holzmanna, který v tomto domě prožil své dětství. Shlíží na náměstí ve svém pověstném tralaláčku a s nedbale uvázaným šátkem kolem krku. Začínal jako herec v litoměřickém ochotnickém souboru ,,K. H. Mácha“.

Později se proslavil svými scénkami založenými na vtipném dialogu. Od 60. let žil a pracoval v Německu, ale do Litoměřic se často a rád vracel. Zemřel v Chemnitz v r. 2002. Autorem busty, která sem byla instalována v r. 2008, je litoměřický sochař Libor Pisklák. Na pilíři na severním rohu budovy Oblastního muzea na náměstí stojí kopie nejstarší exteriérové plastiky ve městě, socha Rolanda, postava muže s palicí v ruce. Originál sochy sem byl umístěn už v r. 1539, dnes se nachází v expozici muzea. Ve středověku se stavěly v mnoha evropských městech sloupy s Rolandovou sochou, které se staly symbolem svobodných měst a volného obchodu. Rolandův sloup však má i další význam - délka pravého Rolandova předloktí (český loket) představovala hodnotu zdejší délkové míry. Prodej tkanin se proto soustřeďoval do blízkosti sloupu. U sloupu se vyhlašovaly zákony, oznamovaly se a vykonávaly tresty, v jeho blízkosti byl i pranýř, který však byl v r. 1762 přemístěn k východnímu průčelí. Na budově muzea u cukrárny nalezneme pamětní desku Pavla Stránského, litoměřického rektora a městského písaře, který pro své protestantské přesvědčení byl nucen opustit v r. 1627 vlast a stal se jedním z nejvýznamnějších pobělohorských exulantů na severu Čech. Napsal dílo O státě českém, kde shrnul mnoho cenných údajů o dějinách Českého království. Podobu Stránského neznáme, a tak zde sochař Jaromír Fiala ve 20. Století ztvárnil svou představu tohoto výjimečného muže. Pamětní desku je třeba vnímat jako vynikající umělecké dílo, nikoliv jako zdroj informací. Na nároží Komerční banky, odkud se vchází do ulice Velká Dominikánská, spatříme barokní sousoší z roku 1746 se svatým Vavřincem a dvěma andílky a reliéfem svatého Floriána. Sv. Vavřinec i sv. Florián byli mučedníci ve 3. století n. I. Sv. Vavřinec rozdal církevní jmění chudým a na příkaz císaře Valeriána byl umučen na železném roštu nad žhavým uhlím. Je patronem knihovníků, kuchařů a koželuhů. Sv. Florián byl římským vojákem, který pomáhal pronásledovaným křesťanům. Byl zajat, mučen a utopen s mlýnským kamenem na krku. Sv. Florián se stal patronem hasičů. Jeho sochy byly budovány jako ochrana před požáry. Bývá představován v oblečení římského vojáka hasícího požár.

Plánovač trasy

Start trasy
Cíl trasy

MAPA - Litoměřické tematické trasy